Soužití psa a dítěte vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Na obou stranách. A právě trpělivost je něco, co se obvykle nerodí samo od sebe. Musí se pěstovat. Naučit psa být v klidu i ve chvílích, kdy kolem pobíhá hlučné batole, a naopak vést děti k ohleduplnosti vůči jejich čtyřnohému kamarádovi.
Začínáme u psa: klid se dá naučit
Pes většinou neví, co od dítěte očekávat. Zvlášť pokud na ně nebyl zvyklý od štěněte. Děti jsou nepředvídatelné. Často křičí, skáčou, tahají se a neustále běhají. Pro psa to může být stresující, i když má jinak laskavou povahu. Základní pravidlo tedy zní: psa nechránit před dětmi, ale připravit ho na ně. A ideálně v klidném, bezpečném prostředí, bez zbytečného tlaku.
Zkuste začít pomalým zvykáním. Třeba krátkými společnými interakcemi, kdy dítě dává pamlsek, hází míček nebo jen klidně sedí poblíž. Vždy ale mějte pod kontrolou oba. Psa i dítě. Psi mají rádi rutinu a pozitivní asociace, a právě s tím může pomoci i dobře zvolené krmivo krůta s rýží. Lehká, dobře stravitelná odměna dělá divy.
A když se pes naučí, že klid = pochvala a dobrůtka, půjde všechno lépe.
A teď děti: za ocas se netahá
Děti musí pochopit, že pes není plyšák. Ne každý pes má rád hlazení za ušima, ne každý pes snese objímání. Učíme je tedy jednoduchým pravidlům: k pejskovi se přibližuj pomalu, nech ho očichat ruku, nesmíš ho budit, když spí, a hlavně – jeho pelíšek je jeho místo, kde by ho neměli rušit.
Dobré je zapojit děti do péče o ně. Ať s vámi chystají vodu, misku nebo pomáhají s krmením. Právě při těchto rituálech vzniká vzájemné pouto a respekt. Když si dítě zapamatuje o pejskovi něco osobního, že „náš Rony má rád svůj barevný míček” nebo, že mu “nejvíc chutná právě krmivo krůta s rýží, protože mu nedráždí bříško“, začne vnímat psa jako skutečnou živou bytost, nejen jako hračku na hraní.
Je to náročný proces, ale stojí za to
Naučit spolu žít a vycházet děti a psy není otázka týdne. Je to dlouhodobá práce, ve které jde víc o vnímání a pozorování než o přísný výcvik. Sledujte, kdy je pes unavený, kdy už má dost. Všímejte si, co děti dělají automaticky a kdy je potřeba zasáhnout. A hlavně, jděte příkladem.
Trpělivost není vlastnost, která se dá naučit z knížky. Je to dovednost, kterou si dítě i pes osvojí v běžných každodenních situacích.
